TEPLÁKY????

Karel Lagerfeld:
Tepláky jsou známkou porážky. Ztratili jste kontrolu nad svým životem, tak jste si koupili tepláky.

Nejsem poražená! U mne doma tepláky nenajdete! Možná dvoje tmavé legíny, jedny pohodlné džíny. 

Nemám ráda tepláky a montérky. To první mi připomíná tělocvik na základce a raný dětský věk. Tepláky zahřály, nevadilo, když se někde časem udělala díra, maminka uměla skvělé záplaty. A nikdo mne dnes nepřesvědčí, že tepláky mohou ženě slušet (ani muži, podotýkám). Že jsou i červené, zelené, barevné, tenké... ale vždy je to teplákovina. Úplet na zahřátí, neforemný, neslušivý střih, nedej Bože i vytahaná kolena a kapsy nacpané kapesníky.

To druhé jsou montérky. Jasně, jsou zaměstnání, kde je nutné tyto praktické kalhoty nosit, a navíc se už hodně hodně vylepšily materiály a střihy. Jaký je rozdíl mezi montérkami, které nosil můj tatínek a které dnes nosí můj syn. Nicméně to neznamená, že bych v nich chtěla svého muže denně vidět celé večery. 
Montérky ze starých dob (tedy když jsem byla dítě a pak i slečna), měly vždy modrou barvu, vždy někde nějaké díry po hřebících a fleky od barev. Od té doby u mne přetrvává jakási nechuť k džínům, hlavně těm modrým. A pak přišla móda roztrhaných kolen, svět se zbláznil! 

Dvě malé fotečky, jak nás se sestrou maminka strojila - pátek a svátek.

A co nosím doma? 
Často zůstávám v tom, v čem jsem byla v práci. Šaty. Jinak kalhoty a halenka, triko. Kde jinde mám být nejkrásnější, než doma, kde je vedle mne moje drahá polovička?

Nebo aspoň tak pěkný outfit, jako má oblíbená Hilda nahoře.